Pojem dražby
ZVD definuje v § 2 písm. a) dražbu jako „veřejné jednání, jehož účelem je přechod vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby, konané na základě návrhu navrhovatele, při němž se licitátor obrací na předem neurčený okruh osob přítomných na předem určeném místě s výzvou k podávání nabídek a při němž na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, přejde příklepem licitátora vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dražby, nebo totéž veřejné jednání, které bylo licitátorem ukončeno z důvodu, že nebylo učiněno ani nejnižší podání“.
Podle této definice je tedy dražbou především
a) veřejné jednání,
b) jednání konané na základě návrhu navrhovatele dražby,
c) jednání, jehož účelem je přechod vlastnického (nebo jiného) práva k předmětu dražby na vydražitele.
Účastník dražby
ZVD definuje pojem účastníka dražby v § 2 písm. c) jako „osobu přítomnou na dražbě, která se dostavila za účelem činit podání a splňuje podmínky stanovené tímto zákonem“ a dále potom v dalších ustanoveních ZVD tuto definici upřesňuje negativními vymezeními, tedy určením, jaká osoba, ač by mohla splňovat obecné vymezení účastníka dražby dle § 2 písm. c) ZVD, tímto účastníkem být nemůže.
Ze znění § 2 písm. c) ZVD pak vyplývá, že účastníkem dražby není samozřejmě jakákoliv fyzická či právnická osoba, ale pouze ta osoba, ohledně které platí, že:
a) je přítomna na dražbě,
b) dostavila se činit nejvyšší podání a
c) splňuje podmínky stanovené tímto zákonem.
Jen tu osobu, která splňuje kumulativně tyto všechny tři podmínky, je možné považovat za účastníka dražby.
Negativní vymezení účastníků dražby
Účastníky dražby nesmějí být osoby, které nemohou nabývat vlastnictví a práv k předmětům dražby,2) osoby, na jejichž majetek byl prohlášen konkurz nebo vůči nimž byl zamítnut návrh na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku, anebo ohledně jejichž majetku bylo opětovně potvrzeno nucené vyrovnání, a to po dobu tří let od zrušení konkurzu, jeho zamítnutí pro nedostatek majetku nebo do tří let od skončení opětovného vyrovnání; nikdo nesmí dražit za ně.
Účastníky dražby nesmějí být osoby, u nichž by v důsledku nabytí vlastnictví předmětu dražby mohlo dojít k vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže nikdo nesmí dražit za ně.
Účastníky dražby nesmějí být osoby, které nesložily dražební jistotu, je-li požadována, a v opakované dražbě ani vydražitel, který způsobil zmaření předchozí dražby téhož předmětu dražby u téhož dražebníka; nikdo nesmí dražit za ně. Dražit v dražbě, jejíž kontrolou jsou pověřeni, nesmějí ani zaměstnanci příslušného živnostenského úřadu a kontrolou dražby pověření zaměstnanci ministerstva pro místní rozvoj (dále jen ministerstvo); nikdo nesmí dražit za ně.
Dražební jistota:
Dražební jistota je tedy podle ZVD finanční částka sloužící k zajištění budoucích závazků, které účastníkům dražby vyplynou či mohou vyplynout z jejich účasti na dražbě
Dražební jistotu lze tedy složit
§ převodem na účet,
§ složením částky vkladem na účet,
§ formou peněžní zásilky doručené do rukou oprávněného zástupce dražebníka,
§ v hotovosti do rukou oprávněného zástupce dražebníka,
§ šekem či platební kartou, připustí-li dražebník tuto možnost.